Deviantní chování
• Deviantní chování = jakékoliv chování, porušující společenské normy
• lidé často porušují sociální normy (jezdím načerno, ), málokdo je vůči všem společenským normám konformní (= v souladu)
• ve středověku bylo největším zločinem narušení majetku panovníka
Teorie deviace
1. Biologická teorie deviace
• podle Italského lékaře Lombrossa, který si pokládal otázku „proč lidé páchají přestupky vůči normám?“ se lidé rodí jako kriminálnící a můžeme to poznat dle tvaru lebky (19.století)
• dle Scheldona má deviantní chování souvislost s fyziologickým typem, přičemž rozlišoval tři typy: hubení, tlustí a svalnatí (nejvíce náchylní k deviaci)
• kritika: v kriminální činnosti se mohou svalovci realizovat jako mlátičky
2. Psychologická teorie deviace
• sociální deviant = psychopatická osobnost
• nevytvořil si pocit sebeomezení, bez morálky, uzavřený, bezcitný a narodil se jako psychopat
• zastánce: Sigmund Freud
• kritika: tímto se dají vysvětlit jenom vybrané kriminální činy
3. Sociologická teorie
• „jsou postoje a názory lidí prvotní příčina kriminality, nebo se příčiny formují až vlivem kriminálních skupin?“
• kladou důraz na prostředí a kontext ve kterém se deviace dějí (u členů gangu je normální krást auto, ale z pohledu normálního chování je toto nepřípustné)
a.) Diferenciální asociace
• určitá sociální prostředí povzbuzují k trestné činnosti, jedinec se stane delikventem, protože je v kontaktu s nositeli kriminality
• deviantní chování je ovlivněno primární skupinou
• není patologická a biologický rozdíl mezi deviantem a morální osobou
• kriminální činnost se člověk učí a osvojuje si ji
• deviantní jednání směřuje jinými prostředky k naplnění stejných cílů jako normální jednání
b.) Teorie anómie
• formuloval ji Merton v 50. letech
• Anómie = stav společnosti, kdy přestaly platit staré normy a ještě nezačaly platit nové (revoluce, transformace)
c.) Etiketizační teorie (labelační - nálepková)
• deviace není vlastnost, ani charakteristika jedince, ale vzniká interakcí mezi deviantní a normální skupinou populace
• zdrojem nálepek (etiket) jsou ti, kteří představují moc a pořádek a vnutí ostatním své myšlenky a hodnocení (odraz mocenské hierarchie společnosti)
• stejná činnost má v každé společnosti jinou etiketu (bohatá vs. chudinská čtvrť)
• Thomasův teorém = sebenaplňující se proroctví, když se věci definují jako reálné, jsou reálné ve svých důsledcích (lidé jednají podle toho, jací si myslí, že jsou)
4.) Teorie racionální - ekonomické volby
• lidé nejsou k deviantní činnosti přinuceni, ale aktivně se pro ni rozhodují, myslí si, že se jim risk vyplatí - situační příležitost („příležitost dělá zloděje“) a tudíž není rozdíl mezi „normálním“ člověkem a deviantem.
Teorie agrese
A. Vrozená teorie agresivity
• Freud - prvky: eros - erotický, pud slasti a uspokojení a thanatos - pud smrti, usiluje o destrukci. Oba nevědomé
B. Vrozená teorie
• Lorenz - agresivní chování je někdy důležité (obrana, …), agresi je potřeba upouštět (sport, …), každý máme specifický spouštěč agrese
• Kritika: ne všechny sporty upouštějí agresivitu, ale ji naopak stimulují (bojové sporty)
C.) T. frustrace agrese
• Dollard - agrese je reakcí na frustraci (nemůžeme dosáhnout cíle, nebo něco splnit), někteří lidé reagují na frustraci pasivitou - uzavřením
D.) Agrese jako naučené chování
• Bandura - lidé se chovají agresivně, protože se naučili, že se to vyplatí (výzkum chování a vliv TV), přičemž vycházel z behaviorismu
• Zimbardo - při vězeňském pokusu odhalil faktory zvyšující agresivitu - hluk, teplota, přeplněné a stísněné místnosti, přítomnost agresivního člověka