Sociální struktury a skupiny
Jak pohlíží sociolog na společenskou strukturu?
• Společnost je síť vztahů se řádem a strukturou, nenahodilá a opakující se v čase, figurují zde sociální statuty
• Sociální status = společenské postavení (student, sourozenec, manžel, ), přičemž během života zastáváme více sociálních statutů
• Sociální struktura = neměnná (mění se totiž velmi pomalu), ale mění se obsazení lidmi
• Statuty
º A.) přirozené - neboli askriptivní, již při narození (muž, …)
º B.) dosažené - dosažené, na základě úsilí
• Každý jedinec má hlavní status, který má rozhodující vztah k ostatním lidem
• Status s sebou nese práva a povinnosti (sociální role); s každým statusem je spojeno několik rolí (student figuruje jako spolužák, strávník, žák)
• Sociální role - role jsou očekávání, která lidé zaujímají k nositeli role
• Člověk zaujímá status a vykonává roli - musí to být očekávání druhých
Konflikty vztahující se k rolím:
• 1.) konflikt mezi rolemi - jedinec hraje více rolí, ale tato očekávání se nedají spojit (student x zaměstnanec)
• 2.) konflikt v roli - napětí v roli = vůči jedné roli jsou rozličná očekávání (zaměstnanec musí být zároveň loajální a ambiciózní)
• 3.) konflikt mezi nositelem role a rolí - člověk na roli nemá (intelektuálně, charakterně)
• 4.) křížení rolí - člověk má problém dvě a více rolí spojit (duchovní se stane vojákem)
• distance od role - formuloval USA soc. Hoffman; člověk hraje roli, ale ostatním naznačuje, že se s rolí neztotožňuje, což je způsob jak si zachovat v donucujících situacích důstojnost
Teorie sociálních rolí a pohled konsensuálního paradigmatu:
• hraní rolí zaručuje předvídatelné chování jedinců, skrze hraní rolí se člověk učí sebekontrole a disciplíně, osvojuje si normy, spojuje hru se společností - vznik sociální bytost
• člověk roli přijímá (=pasivní)
Pohled interpretativního paradigmatu:
• nositel role si ji subjektivně upravuje, sám si ji interpretuje, konfrontuje roli se svými představami a očekáváními
• člověk roli vytváří, velmi dobře rozeznává a přesně ví co v roli může a musí (=aktivní)