Základní mechanismy modelování chování

Klasické podmiňování

Objevil ruský fyziolog I.P.Pavlov (forma učení), spočívá v nepodmíněných (přirozených) reakcích (slinění psů už jenom když se rozsvítilo - organismus se naučil spojovat dva podněty - žrádlo a světlo).

Operantní podmiňování

Americký psycholog Skinner (50.léta - zakladatel behaviorismu) - organismus se naučí spojovat chování s důsledky tohoto chování. Pokud je určité chování podmiňováno (zpevňováno), vzrůstá pravděpodobnost, že toto chování nastane. Např. výchova dětí - snaha naučit určité chování. Dvě formy posílení: za jednání následuje odměna (pozitivní) a odstraňování nežádoucích podnětů (vypínání budíku - negativní posilování). Pokud po jednání následuje trest, snižuje to pravděpodobnost jeho opakování.

Vliv frekvence na naučení chování

Důležité je neodměňovat příliš často (jednání které je odměňováno pouze občas, pokračuje v neztenčené intenzitě i poté, co odměny ustanou. Je-li však dané jednání odměňováno pokaždé, když nastane, poté co se přestane odměňovat, chování rychle nastane - občasné posílení vytváří silnější a opakované jednání). Záleží na tom, jestli je odměna náhodná, nebo trvalá. Ukázalo se, že jednání je trvalejší, pokud je odměňování náhodné - osoba nesmí vědět, kolikrát se musí požadovaným způsobem chovat, aby přišla odměna. Skinner dělal pokusy na holubech - kritici mu vytýkali přílišnou generalizaci.