Ovlivňování chování a přesvědčení
Ovlivňování chování - dvě formy:
Vliv autority
Výzkum sociálního psychologa Milgrama: „test učení“ - při špatné odpovědi dostal zkoumaný objekt ránu proudem, která se postupně zvyšovala - většina učitelů se dostala až na maximální hladinu proudu. Protože došlo k přesunu zodpovědnosti učitele na psychologa, nebyl tedy odpovědný za své činy, a proto bez obav dával žákovi vyšší a vyšší dávku proudu („jenom sem prováděl pokyny“). Vysoká úroveň poslušnosti pochází pouze od uznávané autority. Kdyby tam ale byly dvě autority, výsledek by nebyl stejný. Velkou roli zde hrálo i to, že žák nebyl s učitelem ve stejné místnosti. Lidé z právnických, lékařských a učitelských odvětví byli méně poslušní než ostatní (strojírenství, fyzika,…). Brutalita učitele nepochází z agresivity, ale ukázala znepokojivou skutečnost - lidský sklon odhodit lidskost a raději se vzepřít svému svědomí než autoritě. Pokud pokyny pocházejí od legitimní autority, lidé si kladou otázku „jak to mám udělat?“ a ne „proč to mám udělat?“. Výzkum ukázal pozitivum v tom, že když zde bylo dva a více žáků a jeden se vzepřel, začala míra poslušnosti klesat. Každý z nás může být katalyzátorem společnosti.
Konformita
Nehraje zde žádnou roli mocenské postavení. Autorem této teorie je Asch. V testu dostaly zkoumané subjekty karty s čarami a měli je porovnávat a všichni považovali za stejnou tu, kterou označili předchozí účastníky (máme sklon být konformní a souhlasit s většinou, protože konformista je ve skupině víc oblíben). Vyšší míra konformity je u víceznačných odpovědí. Když byli účastníci testu separátně, jejich názory se rozcházely. Pokud alespoň jeden člověk vybočí z řady, míra konformity klesá. Pokud je nesouhlas vysloven hned na začátku, míra konformity též klesá.
• S tímto jevem souvisí jev pluralitní ignorance - vidím člověka na ulici svíjejícího se bolestí, ale nikdo nereaguje. Nereaguje, protože ostatní lidé taky nereagují. Na nic nečekat a jednat, nečinnost ostatních na mě nesmí mít vliv. Nezjišťovat, co dělají ostatní
• Rozptýlená zodpovědnost - předpokládám, že bude jednat někdo jiný, než já sám.
• Ponaučení - musíme oslovit adresně konkrétní lidi, nestačí volat globálně
Ovlivňování přesvědčení
Přišel s tím psycholog Festinger, jev kognitivní disonance (poznávací neshoda). Vojáci zavření za války v Koreji v čínských vězení se po dobu žaláře, stali komunisty - za sepsání propagandistického pamfletu dostali odměnu ve formě jablka, cigaret,… Člověk má tendenci držet v souladu chování a přesvědčení, a pokud mu to není umožněno, dochází ke změně přesvědčení, aby opět nastal soulad mezi chováním a jednáním.