Kdy a proč sociologie vznikla?
V 19.stol. - v této době se začala bortit konstrukce tradiční společnosti, jež byla založena na náboženském přesvědčení (filosofie, metafyzika), projevovala se malou mobilitou lidí (horizontální mobilita - lidé neměnili povolání; vertikální mobilita - lidé nestoupali v sociální hierarchii), panovník legitimizaci moci odvozoval od Boha. Zánik tohoto modelu byl zapříčiněn hlavně Průmyslovou revolucí.
Auguste Comte
• Francouzský filosof, otec sociologie, v počátku značně ovlivněné přírodními vědami. Jeho cílem bylo objevit zákonitosti společenského života, aby bylo možno předvídat, regulovat a opravovat společnost = sociální inženýrství.
Sociální inženýrství
Friedrich Hayek
• Cesta do otroctví. Společnost je křehký a citlivý systém, spontánně se vyvíjející (tyto myšlenky ovlivnily V. Klause, protože to je liberální pohled na společnost), nemá se do ní zasahovat.
• Sociolog sbírá data (jsou na ně aplikované statistické postupy), pečlivě je třídí, systematizuje a uvádí do je do kontextu
• Sociální statika - co drží společnosti pohromadě
• Sociální dynamika - to, co způsobuje ve společnosti změnu
• Comtův pohled na sociologii se nazývá protosociologie
Durkheim
• Francouz, přímý zakladatel sociologie. Sociologie by podle něj měla přistupovat k sociálním faktům jako k věcem, čímž chtěl hlavně vymezit sociologii od psychologie. Věci se totiž sami o sobě musí respektovat (nemohu projít stěnou, musím se vyhnout stolu), stejně jako sociálním normám. Sociální vědy jsou podle něj nadindividuální - existují i po smrti jedince.
Max Weber
• Němec, původně národohospodář. Cílem sociologie je podle něj porozumět subjektivnímu smyslu lidského konání. Vymezil pojem sociální jednání = jednání orientované na očekávání druhých.
Karl Marx
• formuloval Teorii dějin, resp. Historický materialismus; Teorii tříd a třídní boj
• Teorie dějin - materialistická teorie, základem je rozvoj výrobních sil (věci nutné pro výrobu), podle toho, jak se mění, se mění i společnost. Ideologická nadstavba: školství, vzdělání, kultura,…
º Výrobní vztahy podle Marxe:
♦ 1.) otrokářství
♦ 2.) feudální
♦ 3.) kapitalistický / buržoazní
• výrobní síly - výrobní vztahy - ideologická nadstavba; takto hierarchizované, protože nemůžeme společnost posuzovat podle toho, co si o sobě myslí (tedy podle ideologické nadstavby). Předmětem sociologie je moderní společnost, tradiční je příliš rigidní.
Herbert Spencer
• Tradiční společnost = vojenská společnost; moderní společnost = průmyslová společnost, převažují hodnoty osobní autonomie a svobody, hlavní je obchod a průmysl, orientuje se ne na válčení, ale na výrobu.
Tonnies
• Němec, kritik Spencera. Podle něj je tradiční společnost založena na citu a osobních vazbách. Moderní společnost je naproti tomu egoistická a sleduje jen své osobní zájmy a proto je neosobní a necitová. „Potřeby druhého člověka, slouží k mému obohacení“ - K.Marx.
• V tradiční společnosti je malá dělba práce, každá komunita totiž musí vyrobit veškerou svou spotřebu, což má za následek silné kolektivní vědomí a tlak společenských norem.
• V moderní společnosti je velká dělba práce, výroba je založena na organické směně, lidé se snaží vyvázat z tlaku osobních vazeb.
Adam Smith
• Zakladatel politické ekonomie. Formulace Teorie morálních citů. Z jeho učení čerpali jak liberálové, tak socialisté. Lidi nespojují společné vazby, ale protikladné zájmy (ostatním je pro vlastní obohacení potřeba něco nabídnout). Lidé se spojují skrz egoistické zájmy a neviditelnou ruku trhu.
Velká transformace
• (pojem, ale i kniha od zakladatele institucionální ekonomie Polaniyho) přeměna společnosti, generalizace trhu - tržní vazby se rozšířily do všech oblastí života (předmětem směny se staly půda=příroda a práce=lidi, do té doby tyto statky vázali feudálové)