Socialismus
Socialistické myšlenky se objevují už ve starověku (Platón), ve středověku (Thomas More - Utopie), vznikl jako reakce na sociální a ekonomické podmínky rozvoje kapitalismu v 19. století. Nejprve prosazovali zájmy řemeslníků a malých živnostníků, později i dělníků. Na přelomu století se ve Velké Británii a Francii objevili utopičtí socialisté (Sain-Simone; Fourier; Owen) - kritizovali tehdejší řád a přicházeli s vidinou lepší společnosti, kde spolu lidé spolupracují v harmonii - pouze vymýšleli jak by měla ideální společnost vypadat, ale ne jak vzniknou.
Kolektivismus
Pospolitost, podle socialistů jsou lidé společenští tvorové, spolupracují a mají společné zájmy (soudruh). Přirozenost člověka není neměnná, ale formulována životními podmínkami člověka. Lidé jsou závislí na komunitě a člověk si sám sebe uvědomuje skrz skupinu a druhé lidi. Špatní, chamtiví lidé jsou tvořeni společností, ne přírodou, za což může trh. Kapitalismus vyrábí pro zisk, ne pro spotřebu. Kapitalismus způsobuje odcizení:
º odcizení člověka od produktu své práce - dělníkův produkt mu nepatří
º odcizení od pracovní činnosti - dělník nemá kontrolu nad výrobním procesem
º odcizení od druhého člověka - kapitalista dělníkovi bere výrobek a tím vytváří konkurenci mezi spolupracovníky aby se báli ztráty práce)
º odcizení od lidské podstaty - předchozí body, člověk by nad tím měl mít kontrolu).
Spolupráce v. konkurence
Konkurence staví lidi proti sobě, nemůže se pak vyvinout sympatie a přátelství, druhý člověk je zdrojem strachu. Lidé nejsou motivováni pouze materiálními stimuly. Socialisté kladou důraz na společenskou třídu - vlastnictví výrobních prostředků.
• Jiné revoluční složky společnosti - studenti, ženy a menšiny. Dělnická třída totiž byla početná, vykořisťovaná a byla u výroby (stála u kormidla ekonomiky a proti mohla společnost změnit)
• Zatímco konzervativci říkali, že hierarchie je přirozená, liberálové prosazovali rovnost před zákonem, socialisté chtěli rovnost ekonomickou a sociální - zrušit soukromé vlastnictví výrobních prostředků - rozdíly mezi lidmi plynou ze společnosti a jejích nerovností. Ideálem je kolektivní vlastnictví, výrobky jsou totiž produktem kolektivního úsilí. Každý podle svých schopností, každému podle jeho práce (první fáze); každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb (druhá fáze).
Vývoj socialismu v dějinách
Revizionistické skupiny - říkali, že se nenaplňuje Marxův ideál, že roste střední třída (bílé límečky). Všeobecné volební právo, díky socialismu na konci 19.století. čekalo se, že svrhne kapitalismus. Postup zástupců socialistů začal měknout - pozvolná cesta přeměny. Při první světové válce se od socialistů odštěpili komunisté - považují za revoluční svržení kapitalismu a zrušení parlamentarismu. Dnes už socialisté považují za důležitý sociální stát a částečné vyvlastnění.
Sociální demokracie
Ideály politické demokracie jsou na hovno, jsou chudí lidé a proto socani chtěli sociální demokracii.
Lenin
Velký důraz na komunistickou stranu jako avantgardu proletariátu, sledující revoluční cíle a skutečně chápající dělnictvo. Partaj má vést dělníky, jinak budou pasivní.
Trockij
Za občanské války v rusku, po Leninovi smrti se dostal do konfliktu se Stalinem, pak prchnul do Mexika a Stalin ho nechal zabít. Zrazená revoluce - kritika sovětské společnosti, vznikla naopak nová třída - byrokracie.
Sociální hnutí
• Kolektivní snaha o prosazení kolektivního zájmu a cíle prostřednictvím kolektivní akce mimo sféru etablovaných institucí. Některá hnutí se později stávají organizacemi (Armáda spásy)
• Transformační hnutí - radikální změny ve společnosti
• Reformní sociální hnutí - nechtějí změnit společnost jako celek, ale část (Hnutí proti potratům)
• Spasitelská hnutí - chtějí lidi zachránit před apokalypsou (Náboženská hnutí)
• Nápravná hnutí - usilují o nápravu části jedince (Anonymní alkoholici)
Revolucion
• Masové sociální hnutí, musí vést k zásadním změnám a reformám. Nová moc musí být schopna dosáhnout cílů, které si předsevzala. Použití, nebo hrozba násilím. Teorie revoluce - absolutní zbídačení - Marx.
• Davies - v dějinách je mnoho ukazatelů, kdy byla chudoba, ale lidé nepovstali. Naopak byli pasivní a snáší svůj úděl rezignovaně. K revolucím dochází tehdy, když se lidem zlepší životní podmínky. Rozpor postavení a očekávání = relativní deprivace.
• Tilly - úspěšná revoluce musí organizovat skupinu, musí mobilizovat, musí vytvářet společné zájmy, musí se najít vhodná příležitost.