Liberalismus

Objevil se ve 14.století, svobodní lidé, kteří nebyli nevolníky (svobodomyslnost). V politickém smyslu se objevil až v 19.století. Není jednotný - klasičtí liberálové - 19.století, moderní liberalismus - 20.století, neoliberalismus - Klaus. Navazoval na pád a rozpad feudalismu a odrážel aspiraci rodící se buržoazie (střední třídy). Protiklad k zájmu panovníka - tehdy velmi revoluční. Ovlivnil Francouzskou a Anglickou revoluci. Zpochybňoval monarchii, protože svou moc obhajovala božským právem. Kritizoval stavy a privilegia šlechty. Podporoval svobodu vyznání, opovrhoval církví.

Individualismus

Jedinec má přednost před společností. Neexistují kolektivní zájmy, jen zájmy jedinců, přičemž každý jedinec má stejnou hodnotu.

Teorie přirozených práv

John Locke. Lidé mají právo na život, svobodu a majetek, popřípadě úsilí o štěstí (USA revoluce). Podle liberálů má stát hájit tato základní práva.

Universalismus

Všichni lidé mají stejnou morální hodnotu, a stejná práva. Neměly by zde být výhody na základě barvy, sociálního původu. Jedinci jsou si před zákonem rovni a je propagována rovnost příležitostí - neznamená ale stejné životní podmínky. Lidé mají totiž nerovné schopnosti a dovednosti, mají mít stejnou možnost tyto nerovné vlastnosti rozvíjet - meritokratická společnost - každý je odměňován podle toho co umí.

Svoboda

jedna z nejdůležitějších hodnot, kterou má stát chránit.

• Negativní svoboda - zastávají klasičtí liberálové a neoliberálové - svoboda od jiných lidí a zásahů státu (nepřítomnost vnějších omezení).

• Pozitivní svoboda - být svým vlastním pánem, je potřeba mít majetek.

• Toto rozlišení pochází od Isaaca Berlina.

Pohled liberálů na stát

Stát si nezaslouží důvěru, ale liší se vůči anarchistům (podle kterých je každá moc nelegitimní). Schvalovali stát, ale velmi omezeně. Svoboda může existovat pouze tam, kde je zákon. Kdyby zde stát nebyl, tak by se lidé utiskovali navzájem. Ale stát musí zůstat malý a efektivní.

Společenská smlouva

Dohoda mezi lidmi, kde si stanoví vládu, jejíž vliv sami nastaví - dohodnou jak velká moc bude mít. Moc vychází zdola - stát má lidem sloužit. Vláda se vytváří na základě souhlasu ovládaných. Ti co jsou ovládáni, s vládou souhlasí. Hobbes a J.J. Rousseau - vláda musí být omezena Ústavou. Politická moc se musí rozdělit do několika na sobě nezávislých institucí, aby se vyvažovaly (moc je protiváha moci - aby jedna z typů moci nepřevažovala).

Volný trh

Hlavní vliv Smith a Ricardo - trh reaguje na přání jedinců. Vztahy zde jsou dobrovolné a smluvní. Trh se reguluje sám a nepotřebuje vedení, přičemž vytváří harmonii. Skrze sobecká přání na trhu jsou lidé provázáni. Naše egoistická přání plní společenskou harmonii - chci něco koupit, tak musím vyrobit něco, co chtějí ostatní. Trh vede k efektivitě a snižuje náklady. Výrobce musí vyrábět jen to, co chce spotřebitel.

Moderní liberalismus

John Stewart Mill. Ukazovali na to, jak rozvoj kapitalismu a průmyslu umožnil zbohatnout určité vrstvě lidí na úkor chudoby jiných.

• obhajovat zásahy státu do ekonomiky a vznik „spravedlivé společnosti“.

• propagovali podporu v nezaměstnanosti, starobní důchody, zdravotní a školní péče pro všechny.

• důraz na právo na svobodu slova, právo na shromažďování, ne tak velký důraz na právo na majetek.

• ovlivněn Keyenessem - odmítal přesvědčení o samoregulovatelnosti trhu.

• ekonomická aktivita je určována celkovou poptávkou, proto když klesnou mzdy, klesne i poptávka. Z toho důvodu se bude málo vyrábět. Stát má tedy ovlivňovat úhrnou poptávku.

• John Raws - egalitální liberalismus - nerovnosti ve společnosti mají být k prospěchu nejhůře postaveným.